Většina z nás určitě v minulosti řešila anebo zrovna řeší pořízení nové střechy či její rekonstrukci na svém domě, firmě, chatě či garáži. Abyste se z užitku takové střechy dlouho těšili, dovoluji si Vás stručně upozornit na pár detailů, které byste při výběru plechové střešní krytiny neměli opomenout.
A které to jsou ?
1. Zinkování – antikorozní ochrana ocelového jádra
Jeden z nejdůležitějších parametrů je gramáž žárového zinkování. Mimo jiné tento parametr rozhoduje o tom jak dlouho si střešní krytina zachová svoji funkci. To znamená, že Vám nepoteče na hlavu či do tepelné izolace skrze prorezivělou krytinu. Každá kvalitní plechová krytina je dnes opatřena min. 275 g zinku na 1 m2.
Výjimku tvoří lakovaný plech z produkce ArcelorMittal s 225 g zinku na 1 m2, který je opatřen revolučním finálním povrchem HERCULIT na který ocelárna poskytuje záruku 40 let.
Pro náročnější klienty se nabízí také antikorozní ochrana ocelového jádra s 350 g zinku na 1 m2. Takový materiál pochází výlučně z produkce SSAB Sweden, svými fyzikálními parametry dokonce převyšuje i hliník ! a je na něho poskytována doživotní neomezená záruka !
2. Finální vrstva laku
Konečná povrchová úprava určuje estetiku povrchu střechy. V zásadě máme povrchy lesklé a matné. Obyčejně matné povrchy mají lepší UV stabilitu a tím pádem střecha déle drží odstín, a také poskytují lepší dodatečnou antikorozní ochranu.
Jsou také finální povrchy jako např. Ultramat (Ultimat) nebo Herculit kde je možné zaručit 100 %-tní opakovatelnost barvy ! Tyto povrchy mají také vysokou odolnost vůči mechanickému poškození, což oceníte zejména v průběhu montáže střechy.
3. Tloušťka ocelového plechu
Plechové střešní krytiny pro rezidenční stavby se nejčastěji vyrábí z tloušťky oceli 0,50 mm. Tato tloušťka může být v plusové toleranci anebo v minusové toleranci. Jak tomu rozumět ? Dle normy je tloušťka od 0,45 mm do 0,52 mm považována za tloušťku 0,50 mm. Obecně, vše co je od 0,45 – 0,49 mm je tloušťka 0,50 v minusové toleranci a např. tloušťka 0,52 mm je deklarovaná jako tloušťka 0,50 mm v plusové toleranci.
V praxi je důležitá síla materiálu z důvodu pokládky krytiny. U mínusové tolerance se při transportu taškových pásů na střechu podélné zámky roztáhnou a pochůznost krytiny je téměř nemožná, jelikož se lehce prošlápne díky své nízké tuhosti. Roztažené podélné zámky, které do sebe nemohou dokonale do sebe zapadnout jsou potom místem rizika zatékání, čímž krytina ztrácí svoji funkčnost. U minusové tolerance je také narušena konečná estetika střechy – jsou vidět podélné spoje taškových tabulí.
4. Výška příčného prolisu a rozteč prolisů
Výška příčného prolisu má funkci nejen estetickou, ale také statickou. Čím vyšší příčný prolis, tím vyšší tuhost taškové tabule !
Rozteč prolisů má přesně opačnou závislost, než-li výška prolisu. Tzn., čím menší rozteč prolisů, tím vyšší tuhost tabule !
Na trhu se většinou setkáte s výškou prolisu 15 mm nebo 20 mm. Tyto výšky prolisů se navíc dodávají obyčejně ve tvaru 2D.
Cenový rozdíl mezi takovými taškovými tabulemi není zásadní ! Podle typu plechové tašky činí cenový rozdíl mezi běžně dodávaným typem (15/20 mm) a tužším typem (30 mm) cca 3,70 Kč/m2 až 11 Kč/m2, což v úhrnu představuje např. při 10 leté záruce si připlatit za celou střechu od 65 Kč/rok až po max. 200 Kč/rok bez DPH !!! Myslím si, že za tak malý cenový rozdíl se vyplatí držet pravidla „Nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci !“
5. Tvar 2D anebo 3 D
Rozdíl mezi taškovou tabulí v provedení 2D a 3D je zásadní. Na výrobu 3D je použita mnohem modernější a dokonalejší výrobní technologie (a také dražší), nežli na provedení 2D. Přičemž na trhu se konečná cena mezi 2D a 3D provedením nijak neliší, a pokud ano, tak rozdíl je tak zanedbatelný, že nemá ani smysl ho v tomto článku vyčíslovat.
Dalším rozdílem mezi 2D a 3D provedením je estetika a také možnost vyrobení vyššího příčného prolisu (30, 35 nebo 40 mm). 2D tabule obvykle nemají potřebnou tuhost a jejich příčné napojení díky rovné ukončovací hraně je vždy na střeše vidět, což nepůsobí hezkým estetickým dojmem. Proto bych se nad tímto detailem určitě zamyslel. Každý z vás přece chce, aby bydlel pod střechou, která dokreslí celkový estetický dojem stavby a která je navíc mnohem pevnější než-li běžně dodávané plechové krytiny.
U provedení 3D taškové tabule nejsou vůbec vidět vodorovné spoje plechů. Střecha působí jednolitým dojmem tak jako u klasické betonové nebo pálené tašky, jen s tím rozdílem, že namísto 50 kg/m2 zatěžujete svůj krov nanejvýše 5 kg/m2. Zbylou hmotnostní rezervu zatížení střechy tak můžete využít např. na instalaci fotovoltaického systému pro výrobu elektřiny.
Ukázka detailu střechy z 3D taškových tabulí. Plocha je v podélném směru (tj. od okapu k hřebeni) napojena ze 3 ks pásů). Absence viditelnosti vodorovných spojů je naprosto zřejmá.
6. Shrnutí
Střecha je dlouhodobá záležitost a proto je potřeba pečlivě si vybírat střešní krytinu. Použijete-li výše uvedená kritéria je výlučně na Vašem rozhodnutí.
Kromě střešní krytiny bych také doporučil nezapomenout na podstřeší, které se obyčejně zabezpečuje difúzní střešní fólií. Tato fólie ochraňuje tepelnou izolaci před průnikem kondenzační vody či před průnikem prudkého větru do tepelné izolace.
Často jsem se setkal se situací, kdy si zákazník vybral krytinu s 20-ti letou či 55-ti letou zárukou a k zabezpečení podstřeší mu byla doporučena difúzní fólie se zárukou 2 roky. Snažil jsem se v tomto doporučení najít logiku, bohužel se mi to nepodařilo.
V každém případě, ať se rozhodnete jakkoliv, přeji Vám spoustu spokojených a bezstarostných chvil pod Vaši novou střechou.
Zpracoval: Ing. Josef Edvard Gregor, YANE SYSTEMS, s.r.o.